Dobrá zpráva je, že konečně návody máme. A dokonce pod Creative Commons licencemi.

Marek Lutonský napsal návod Proč a jak používat geolokační hru Foursquare.

Alena Říhová napsala Návod na použití Gowally.

Pokud k nim máte nějaké připomínky, pište.  Hlavně ten druhý na Gowallu ještě trochu dolaďujeme.

Čekovací muzení noc v Brně

Pokud jste z Brna a okolí, můžete si Foursquare nebo Gowallu vyzkoušet na Čekovací muzejní noci, která probíhá pod záštitou Moravské galerie v Brně.

Čekovací noc organizuji společně s Markem Lutonským. Pokud se chcete připojit, zapište se na Facebooku nebo na Srazy.info.

#SongsInCode #CZ

borekb: if (kosilecka.maBytUsita && jahle==false && nite==false) then {var vyska=Integer.MAX_VALUE; createZebrik(vyska);}

hassmanm: cunik1.go(); cunik2.go(); cunik3.go();

hassmanm: [skafandr, helma, palivo, kyslík, raketoplán, trysky].every(function(i) { alert("Máš " + i + "?"); return 1 })

adamsnobl: oci = "cerne"; goto sleep_;

Mingan: Klára.status(20.30, 8.00); Klára.checkCompatibility(Me);

hercegtomas: Cinnosti.Where(o => (o.Povolani == Povolani.Hasic) && Math.Abs(o.Cas - pivovar.CasPozaru) < 3600)

hassmanm: a = (Tečka == šílenec); // !a == true

adamsnobl: pes.skok(oves); pes.skok(louka["zelena"]); myslivec.goAfter(pes); myslivec.klobouk.setPero(true);

timycz: bool Ishome = (Synek.Location == Locations.Home); Father.Question(() => Plowed(Synek));

timycz: fox = new Fox(); fox.Run(Camp).Take(new Sack('ginger'));

adamsnobl: select * from DOMY where DUM = 'holubi' and DIVKA = 'chodiSpat';

hassmanm: SELECT latitude,longitude FROM places WHERE CONTAINS(flowers); SELECT latitude,longitude FROM places WHERE CONTAINS(girls)

Freemanix: for(i = 0; i < 2; ++i) { if(val == 5) return false; }

krystof_k: SET dari = 'dobre' WHERE pivo = vari; SET zije = dobre WHERE pivo = pije;

adent: if ($needs.fulfilled() > now()) $work->goTo(WORK_MODE_ENTHUSIASTICALLY);

arcao: zed.contains(trezor); // false

MartinSadovy: $kocka->leze('dira');$pes->leze('okno'); $pocasi->zmokne($pes,$kocka);do;while($pocasi->prsi); $pocasi->uschne($kocka,$pes)

hassmanm: $killall -9 man_from_kolocava

Mingan: Domov = array(voda.hučet(lučiny), bory.šumět(skaliny), sad.květ[jarní] = true); echo pohled(Domov); //vypíše "ráj"

medhi_: $rybnik->name = 'Talinsky'; $rybnik.->load(); $vodenka.position = $rybnik->margin;

timycz: Coffee.Sugar++;

renestein: var nanynka=create(zeli);var t=new Thread(nanynka.trhatLupeni(sharedKosicek));pepicek.ZtlumitAmok(sharedKosicek); berserk();

bver: ! self.jet_do(:les) and ! self.jit_do(:les) ; hajny.remove( :sekera ) if hajny.prijit_na(self)

mikiqex: CerneOci->GoTo(postel); while (true) { if (rano && Slunicko.Vyjde() > now) { CerneOci->Vstat(); break; } //2 sloky naraz :)

arcao: $les->setMaster($hajny); $zver->love($hajny); $les->setKing($hajny); $pytlak->fear($hajny)

mikiqex: k=this;k.hrajem=now();k.author="Jara Cimrman";k.type=KType.Zabavne; k.end=true;k.fee=2;k.schedule={now(),Date.SO,Date.NE}

mikiqex: pec=null; pec = new Pec(call Dedecek())

adamsnobl: declare CJOZIN cursor for select JOZIN from MORAVA.BAZINY; open CJOZIN; fetch CJOZIN into PRASEK; close CJOZIN;

renestein: while(untilLeninCome) { MoveForward(); MoveForward(); Assert(Orientation == LeftOnly); Ensure(noStepBackward); }

CZMilka: if (self+ty) {den='krasny';}

mikiqex: if(this->doma) this->bit(); $mama->hudle($this->snedl("nudle"));

Simon_Podlipsky: pastviny.onEnterFrame = function() { if (kun+kun == love) { laska.swapDepths(tun); } };

CZMilka: if (promovaníInženýři) {zpívat='sNámi';}

mikiqex: kolo.typ=Mlynsky;kolo.cena=4;kolo.Dispose();throw new MlynException();

adamsnobl: vB=new Vino("bile");vR=new Vino("rude"); vB.setFrom(mila);while(alive) pit(vB); vR.setFrom(milenka);while(alive) pit(vR);

mikiqex: Babka.Jablek = 4; Dědoušek.Jablek = 2; Dědoušek.getJablka(Babka, 1); Dědoušek.Jablek = Babka.Jablek;

CZMilka: $senzacniHolky=new Array ('Majdalenka','Apolenka+Veronika', 'Věrka', 'Zdeňka', 'Majka', 'Lenka+Monika', 'Klára', 'Ančí',);

mikiqex: reward=array("",kuře,husa,tele,kráva,boty,+);for(leto=1;leto<reward.cnt;leto++){earned[]=reward[leto];loop(earned.action);}

arcao: singer.Known.Add(woman); woman.Residence = new City("Praha", "Dejvice"); woman.BreastSize = Breast.AbnormalSize;

TomikVitek: to exit; or not to exit;

mikiqex: SELECT hnizdo, skrýš, zázemí FROM area WHERE subject = "Ptáček";

mikiqex: mov kytky,divky; mov divky,muzi; mov muzi,vojaci; mov vojaci,hroby; mov hroby,kytky;

wendig0: uzdravit($cukr); // false

CZMilka: if (papoušekKakadu=naparuje) {milá->otočit(Dozadu);}

mikiqex: string krize[3];kriz[1]="hrich";kriz[2]="pod zemí";kriz[3]="vztek";

mikiqex: if (andělé->call(this)) this->pohřeb[šumaři] = null;

borekb: fixa--;

VrtakCZ: $song = new SongInCode("Vrtak-CZ"); if ($song->prší === TRUE && $song->krásně === TRUE) $song->azBych = "skládal básně";

adamsnobl: sekera.price=2; topůrko.price=1; všecko.add(sekera).add(topůrko); if(hajný.isComing) hajný.take(všecko);

keff85: new Future(_ => { BlackholeDecorator.Decorate(new Sun()).Come().WashAway(Weather.Rain); });

stepiiik: function hlavneVer() {$('skejt:first').addClass('moje-prace');}

stepiiik: foreach ($girls as $girl) { if ($girl->jmeno != 'Tereza' { $girl->prominuti() } }

adent: person.me.lunch.today.setListener(you)

adent: WITH US GO TO BETLEM; DO(DLAY); DO(DLAY); DO (DLAYDA)

starenka: for l in range(0,10): print '%s dyjadyjada'%"".join(random.sample(string.letters,15))

kolman: shoppingCart.Add(francovka); Assert.AreEqual(30, francovka.Price); if(francovka>rum) Console.WriteLine("OK");

adent: SELECT * FROM vykaz_cinnosti WHERE akter = 'hasici'

Koblich: select water, forests from homes where owner = 'me'

adent: $niagara=new Vodopad();$niagara->doHuceni(H_TESKNE | HT_NOC); if($who->srdce->contains(VASEN_HARAJICI)) $who->help->none();

krwelll: KoloMlynsky extends Kolo {function __construct() {$this->setPrice(4)} function crash() {$this->setPrice(0)->setHeight(0)}}

kober: 10 PRINT $pesjitrnickusezral 20 GO TO 10

borekb: jitDomu() && bit

kober: var trava.color=#00FF00;fotbal.substance='hra';mic[kulaty].vec='zaludna';begin hoch.neparej; hoch.tvrderany.rozdavej; end

kacer: while(singing) { dead = FALSE; }

kacer: drink(new Water(), TRUE); drink(new Water(WATER_DRINKABLE), TRUE); drink(new Rum(), FALSE);

martin_javorek: int i=1;i++;h=new Honza();h.jdi();h.nes(new Pytel(new Mouka()));vdolky=new ArrayList<Vdolek>();new Mama().raduj(vdolky);

pixycz: while ($tma && push($losos)==$perej->bila) { $ukulele->lkej($pisne->teskliva) }

adent: $vinecko = new Bile(); $vinecko->setSource = $me->mila(); while ($me->isAlive()) {$vinecko->drink();}

Dmagician: $zbran[1]='nůž'; $zbran[2]='sekyra'; if (count ($chlapi)>2 && $location='v krčmě') { $pranice=$zbran[rand(1,2)]; }

dusoft: $svet="hodinový hotel"; mujpokoj[0]="studený"; mujpokoj[1]="prázdný"; wear("sako"); go("bar");

olliebollie: ruce = [3, 4]; 5.times { puts 'Mám jednu ruku dlouhou' if ruce[0] != ruce [1] }

krwelll: $kaca = new Girl('Káča'); $kaca->setSpeed(FAST); $kocour = new Cat(Cat::MALE, Cat::WILD); $kocour->setTarget($kaca);

monarcha: SELECT latitude,longitude FROM places WHERE place_id=(SELECT home_place_id FROM users WHERE usr_name=SYSTEM_USER)

bver: (sheepherds.find_if {|s| s.isRectangular}).map {|s| s.delete!(our.obili) if our.obili.type.include? [:vicka, :cocovicka ]}

pixycz: ?- vitr(Buchlov,HERE). ?- ma(Kaczenka,pantle). ?- bere(A,B) :- je(A,HERE), ma(A,B). ?- bere(Kaczenka,pantle). yes.

yedpodtrzitko: jalovec.height='tall'; self.height=jalovec.height; my_girl.jump(jalovec); raise DoNotWantException;

tokugawa: $skolka = array ("Majdalenka", "Apolenka", "Veronika");

bver: is_like( lez >= Vez); assert(obili.type != :vicka); assert(obili.type != :cocovicka); assert_equal(obili.type, :oves);

bretik: if(kapsy.Stav > 0 || (new Random()).Next(1000) < 3) devka.Dej();

littlemaple: ja=new Šohajek();ja.v=178;s=new Jalovec();s.v=ja;mila=new Holka(ja);try{mila.skok(s,ROVNE_NOHY);}catch(e){mila.tocit();}

tomasfejfar: if($year == 2006) && ($population->move($bigCitiesList))...return $children->playground !== null

SlavekRydval: while (Abeceda++ <= D) {Kocka.}

SlavekRydval: while (Alphabet++ <= 'D') do parallel: thread(1): Cat.Purr; thread(2): Dog.Count (UpTo: 10)

tomasfejfar: if(self::$_todo == array()){ self::go();self::go();self::go(); }try(self::$_dochvilny = true) catch(Exception $e){}

oold: #define T for(i=0;i<2;i++) T{for(j=0;j<2;j++)predstavte_si(OBED);}cout<<obed.name()<<obed.priloha();T cout<<"\nkoukate co";

TZ71: const x: array of String=('René', 'já', 'Rudolf'); x.Join.Go(Golf);

PetrGasparik: SELECT MAX(toho) FROM jedny WHERE misto="Dejvice"

hassmanm: puts "Ahoj Lucie"

oold: for (;;) { try { byt_stale_mlad(); } catch (Exception e) { System.err.println("kalendar me zase nasral:-)"); } }

tomasfejfar: if(in_array($shot,$head)){$you->time=time()-3600;if($you->setLoveName()){$res=$you->getLoveName()==$rightLoveName//false)}}

Freemanix: if(bavorov == "Vodňany") { for(i = SIDE_LEFT; i <= SIDE_RIGHT; ++i) kiss(get_side(i)); } else kiss(NULL);

kober: if (morava.size>=slezsko.size) then begin kiss(synecek);sound('plesk.wav'); end; else osidit(synecek); end if;

yedpodtrzitko: from banana import bag; class Lada(CrowsNavigaion):pass; Lada.head.size=bag.size; while(laugh): Lada.money.temp='warm'

oold: ja.jeduTakhleTaborit(SKODA100,"Orava"); ja.specham(); ja.riskuju(); ja.projizdim(MORAVA);

littlemaple: ja=new Šohajek();ja.v=178;s=new Jalovec();s.v=ja.v;mila=new Holka(ja);try{mila.skok(s,ROVNE_NOHY);}catch(e){mila.tocit();}

adent: .rodny-ranc komin {visible:true} .rodny-ranc staj {visible:true} rychlik {color:orange; honk: audible} prazce {drncani:1}

rarous: trains.Where(t => t.ArrivalStation == GetStations("Paris")).Last();

ondrakub: $train = new Train;$train->wagon->scroop(); $train->track->howl(); $train->station = false;

yettycz: $today = new California(); California::pray(ALL, 'for us'); if($today->tool===TRUE) $today->amenities=FALSE;

EDDYcek: if ($this->view->fuckingWorld) { print $this->world; }

webnode: .hasici {} .pivovar, .hospoda {stav: popel;} .voda {pije: zaba;} .pivo {pije: stara-baba;} .mazak {pije: rum}

PetrGasparik: foreach($šaty as $kusOděvu) {$kusOděvu.mokrý = this->prší();}; while(this->prší();); $šaty.sušit($_SLUNCE)

olliebollie: kolo = KoloKoloMlynsky.new; kolo.polamat if kolo.cena == 4; # => "Bác."

martin_javorek: if (this.pasu(husy)) { this.tres(true); } else { this.tres(false) } -- optimalizace: this.tres(this.pasu(husy));

tomaash: traktor="Zetor"; traktor.go(); Brambor.orat(traktor) if location=="Hory"

horcicaa: if(today == SLAVNY_DEN){ $.extend(ourCity, ElectricCurrent.AC); }

adamsnobl: function pesJitrnickuSezral() { nahrobek.write(pesJitrnickuSezral()); return "docela malickou"; }

oold: char song[] = {0X6D,0X61,0X6D,0X61,0X20,0X6C,0X65,0X6F,0X20,0X6C,0X61,0X20,0X6D, 0X75,0X6D,0X75,0X6C,0X61,0X6E,0X64};

nikdo: ++++++++++[>++++++>+++++++>+++<<<-]>+++++>++>+++[<<.............>.<.>.<.>>.]

Lokutus: if (hasDiru(vedro, dno)) {zacpi(new Dira(vedro), slama)}

kober: Jedna pro instrumentalisty: loop note:=readnote(i); if note playnote(note) else playnote(F#); i++; end loop;

horcicaa: $("#šnek").leknout(function(){ $(this) .find("#plyn").append("<cihla>").end() .run().speed(0.5); });

Lokutus: posledniBitva.init(PRIORITY_FIRE); pochod.init();new Internacionala(Delnici, rolnici, bratri).setRod(zitrek)

Lokutus: $ grep "Země Česká" /etc/passwd

hassmanm: Ivane.goHome();

Filda: s = new Statistic(Nudaj); s.setValuable(true); s.setMindFall(false); s.evaluate();

Filda: SELECT*FROMcountryWHEREhome="my";SETforeign_key_check=0;INSERT INTOcountry(bory,sady,type)VALUES("šumí","skví","beautiful");

codeas: Akat a = new Akat(); Akat b = new Akat(); if(dest.getStav() == PADA) { a.sumi(); b.sumi(); } while(true){ vlasy.splest()};

codeas: Array sad = {kvet.skvet()} raj.render(); for (var i=0; i < 2;i++) { zemeCeska = muj Domov(); }

codeas: for (var i=0; i < 2;i++) { gps[i] = prompt("Kde domov muj?")} voda.setHuci("po lucinach"); bory.setSumi("po skalinach");

KaldaP: Town t = new Town("Rehradice"); t.Landscape = L_NICE | L_FLAT; t.Content.Add(new Water(DIR_DOWN_TOWN, W_NICE | W_CLEAR));

kiminari: for(IBaseEntity* e=Scene->FirstEntity; e; e=e->Next) if(e->Flags & E_DIGGING_HOLE && e->Target!=e) e->FallToNearestHole();

tomas_macik: if(me->getBornYear()==System->getActualYear()+100&&me->getBornAge()!=System->getActualAge())

PetrOdut: $year = new Year(1982); $year->addPopart('lednacek', 'kofola');

mjinoch: find / -name "hlupaku"

matitoP: I = InnKeeper(Female,fleshy);foreach (m in pub) m.Volume=100,m.Spd=100,m.SingAndDance(); I.Jump(table); I.RemoveClothes();

yanovo: wish $(set USER="jan"; useradd -G divky-a-damy $USER)

dz3jar: x = Me; Math.Floor(x)

tarmaq: function nowadays(item) { return item == 'gun'; }

gorline: if(kolo.IsBroken) kolo.Bac();

dz3jar: # touch Ifeel.txt

Další si musíte napsat sami.

"Použitelnost je v zásadě otázka lidských práv ve světě interakcí mezi počítačem a člověkem. ... Když se soustředíte na použitelnost, respektujete tím pocit štěstí u lidí, kteří váš kód budou spouštět." Joel Spolsky

Joel Spolsky je ve světě programátorů známou osobností. Nejen svou prací u Microsoftu (byl managerem vývoje Excelu), ale hlavně svými knihami a blogem Joel on Software.

Komu je kniha určena? Programátorům přece

Ve své knize User Interface Design for Programmers (zatím pouze v angličtině, český překlad neexistuje) Joel učí programátory, jak vytvářet použitelné uživatelské rozhraní aplikací. Zejména tedy grafické uživatelské rozhraní, ale v zásadě jakékoliv rozhraní, které může používat člověk.

Jedná se skutečně o knihu pro programátory, nikoliv pro grafiky, designéry, či specializované návrháře uživatelského rozhraní, nýbrž pro programátory, které baví programovat a nikoliv učit se složitá pravidla designu a použitelnosti. Joel nabízí několik pravidel, které programátor může rychle vstřebat a vytvářet použitelnější aplikace, aniž by problematiku dlouze studoval.

Pravidly se řiď a použitelnější budeš

Celá kniha je skutečně jen o několika málo pravidlech.  Ovšem Joel je vypravěč, a tak nám prostě nepředloží jen stručné desatero pravidel. On je postupně všechny odvypráví. Vrátí se přitom ke svým dřívějším projektům nebo do svého dětství a na historkách reálného (nepočítačového) světa ukazuje základní pravidla použitelnosti, která pak převádí do světa počítačů.

Ale nebojte se, že by vás kniha snad nudila, Joel je dobrý vypravěč, a text knihy je zábavný a rychle ubíhá. Já knihu četl téměř jako beletrii. To je kouzlo dobrého pedagoga: umět zaujmout a jakoby mimochodem i něco naučit. Málokdo má takový dar.

Obsah knihy

Kniha kupodivu nezačne vysvětlením proč má mít program menu nebo zda mají být tlačítka stínovaná, ale zcela obecným vysvětlením, proč jsou lidé šťastnější, když mají pod kontrolou své okolní prostředí. Že to nesouvisí s aplikacemi? No to byste se divili!

Následují kapitoly o tom, jak se uživatelé při používání počítačů chovají, co od aplikací očekávají, jak docílit toho, aby naši aplikaci dokázali používat správně hned napoprvé, jak použitelnost testovat nebo jak se vyvarovat základních chyb.

Kniha se soustředí hlavně na desktopové aplikace. Ačkoliv zmiňovaná pravidla platí téměř bezezbytku i na webu (web přeci používají úplně stejní uživatelé), tak webu samotnému se kniha příliš nevěnuje. Obsahuje o něm jen jednu kapitolu.

Přínos pro programátory, uživatele i pro firmu

Joel zdůrazňuje důležitost testů použitelnosti i pro programátory samotné. I kdyby se výsledky testu nakonec zahodili, programátoři při sledování testů vykouknou ze své ulity a na okamžik zahlídnou, jak vypadá svět tam venku, tam, kde žijí uživatelé. A to má velký přínost pro ně samotné i pro práci, kterou dělají.

Joel zdůrazňuje, jak takový software může činit lidi opravdu nešťastnými. (Kdo z programátorů by chtěl činit lidi nešťastné?) A krásně dodává, že dobrý program, se kterým lidé denně pracují, jim pomáhá a může je učinit šťastnější. Což by měl být ostatně i cíl každého opravdového programátora.

Tenhle Joelův přístup se mi velmi líbí a skrývá se za ním hodně moudrosti. Nejen moudrosti programátora, ale i obchodníka, který to, co vyrábí, umí prodat v té nejlepší kvalitě.

Vytýkáme, kritizujeme, haníme

Kniha má i několik mínusů, byť vzhledem ke kvalitě jejího obsahu ne příliš podstatných.

Tak především je kniha krátká.  Ano, je určená pro programátory, kteří nechtějí použitelnost dlouze studovat, a tak je krátká (pro ty je to možná plus). Ovšem ačkoliv mi kniha mnohé dala, rozhodně nemám pocit, že bych teď psal jen samé superpoužitelné aplikace. To ani náhodou! Kniha zvládne člověku dát jen opravdu minimální základ, jen otevřít oči a ukázat správnou cestu. Další kroky už jsou na vás (mezi nimi může být i koupě další literatury doporučené v závěru knihy).

Kniha je navíc relativně stará. Byla napsána již v roce 2000. Tomu odpovídají jak screenshoty, tak některé problémy popisované v knize. Na vykládaná pravidla použitelnosti to nemá vliv, ovšem mladší generace nemusí pochopit některé příklady týkající se např. dnes již historických Widows 98.

Stáří knihy je nejvíc znát v kapitole o webu, kde Joel kritizuje např. problematickou tvorbu rozvíracích menu na webových stránkách, což tenkrát byl skutečně problém palčivý, ovšem dnes je to rutina.

Závěr

Knih o použitelnosti aplikací tolik není a v češtině bohužel zatím ani jedna. Pokud se o problematiku chcete začít zajímat, Joel je skvělou volbou. Pokud o problematice něco víte a chcete se jí věnovat hlouběji, pak ještě uvažte, zda si nevybrat raději knihu podrobnější. V případě, že vás zajímá čistě použitelnost webových stránek, zapřemýšlejte o nějaké specializované knize, např. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet, která vyšla i v češtině.

Mě kniha byla přínosem, obsahuje řadu mouder programátorských i životních a budu se k ní určitě vracet. A krom toho Joel se prostě dobře čte, ať už píše o čemkoliv, což je také důvodem, proč mi na stole leží připravená i jedna z jeho dalších knih.

Údaje o knize

Autor: Joel Spolsky
Název: User Interface Design for Programmers
Jazyk: angličtina
ISBN: 978-1-893115-94-1
Rozsah: 144 stran
Rok vydání: 2001
Cena:  750,- u Shakes.cz nebo £21.49 + poštovné u Amazonu.

Kniha online

Pokud s koupí knihy váháte nebo vám kniha připadá na svůj rozsah drahá, můžete se začíst do webové podoby knihy. Ač to nebývá zvykem, celá první polovina knihy je dostupná na webu. Začtěte se do ní a posuďte sami, zda se vám kniha vyplatí nebo ne. A můžete začít hned první kapitolou Controlling Your Environment Makes You Happy.

Související

• Recenze od Pavla Cvrčka

Mapy v mobilu

Nedávno jsem si stěžoval, že v Opeře Mini nezobrazím rozumné mapy. To stále platí, a ačkoliv se někteří (např. wap.mapy.cz) snaží, aby tomu bylo jinak, stav je zatím stále zoufalý.

Naštěstí jsem objevil Google Maps do mobilu. Nikoliv webovou aplikaci (ta nás na mobilu nepotěší ani od Googlu), ale klasickou telefonní. Je dostupná na adrese www.google.com/gmm a funguje v řadě přístrojů. Mapu můžeme plynule posouvat, zvětšovat, přepínat mezi klasickou mapou a ortofotomapou. Pokud má váš telefon pouze GPRS/EDGE, tak si při načítání vždy chvilku počkáte, ale není to tak zlé.

Já od středy na Google Maps koukám pomocí Nokia 6120 classic s 3G připojením a to je teprve fofr. Mapy se vám načítají před očima, žádné čekání - prostě krása. (Opravdu moc nerad budu příští týden ten přístroj vracet.)

Řekni Google, kdepak to jsem

Neocenitelnou funkcí mobilních Google Maps je My Location. Zabloudili jste? Nevíte kde jste? Nebojte, zapnete si My Location a Google Mapy vám ukážkou, kde právě stojíte. Že nemáte GPS? Nevadí, stejně si vás najdou. Možná ne tak přesně, ale najdou.

Pokud jsem dobře pochopil, tak to funguje na principu známých poloh BTS. Google Mapy si zjistí, na jakou jste právě připojeni BTSku, najde si její pozici (nejsem si jist, zda tu o sobě hlásí přímo BTSka nebo se mapy na základě názvu BTS dotáží databáze BTS-poloh přímo v Googlu) a už zná vaši pozici. Sice s odchylkou až několika stovek metrů, ale zná.

Je příjemné zapnout mapy a nemuset pracně zadávat, kde právě jsem. Zapnu My Location a už se vidím.

Pár postřehů

• Když Google Maps zapnu, My Location hned nefungují. Musím trochu popojít, než se mi pozice ukáže (vzdálenost záleží na místě, někde je to 20, jinde možná i 100 metrů). Že by čekaly na zachycení signálu od více BTS?
• Nepřesnost určení polohy hodně závisí na hustotě BTS v okolí. Když jsem scházel Václavské náměstí od Muzea k Jindřišské ulici, tečka blikala poměrně přesně (odchylka možná tak 50 metrů), jen čas od času se náhle přesunula do Riegrových sadů, aby se po ujití pár metrů opět vrátila na Václavské náměstí. Jakoby zde o signál bojovala jedna BTS se špatně určenou polohou s těmi správnými. Naopak při mé páteční návštěvě Plzně ukazovala tečka pořád někam jinam, sice v rozmezí několika set metrů, ale už to nebylo tam, kde jsem přesně stál.
• Pokud jedete neznámou trasu (např. já autobusem z Prahy do Plzně), je příjemně mít v kapse zapnuté mapy a čas od času se kouknout, kde právě jste.
• Zvláštní je, že My Location nefunguje na řadě starších Nokií (moje služební Nokia 3109 classic ji třeba nezvládne), a zajímalo by mne proč. Google Maps normálně běží, ale My Location nikoliv. Že by tyhle přístroje nedokázaly správně přečíst název nebo polohu právě připojené BTSky? Nějaké chybějící API? Netuší někdo?

A teď hurá na srovnání Opery Mini a S60. Konečně zajímavá implementace JavaScriptu přímo na mobilu, no to bude hukot!

Související

• Víte, u kolika českých BTS už zná Google jejich přibližnou polohu?

Citace jsem už nějaký ten pátek psát nepotřeboval a je pravděpodobné, že se mezitím objevilo podobných generátorů víc a třeba i lepších. V tom případě budu rád, pokud je odkážete z komentářů.

Generátor je na první pohled komplexnější, než jsem čekal. Do diplomky jsem potřeboval jen citace článků a knih, ale našel jsem zde i citace sborníků, norem nebo patentů (až použiju něčí softwarový patent, určitě vyzkouším 8-). Sice nevím, kolik lidí bude ještě dnes potřebovat výstup do TeXovské syntaxe, ale i ta je kromě textového a HTML výstupu k dispozici.

Mě hlavně potěšilo, že se jedná čistě o JavaScriptovou aplikaci a vše se odehrává na straně klienta. Už v průběhu zapisování údajů vidím výsledek a to já rád. A jelikož JavaScript se nachází navzdory všem názorovým trendům někde na horních příčkách žebříčku mých oblíbených programovacích jazyků, prošel jsem si s radostí i zdrojáky. Nojo, ten DOM je strašně ukecaný - první věc, která vás u toho musí napadnout.

A co se mi ještě úplně nelíbí?

Já bych takovou aplikaci předně určitě umístil na lepší adresu, přeci jen http://vydavatelstvi.vscht.cz/apps/uid_ea-002/ je prostě nezapamatovatelná (neudržel jsem ji ani 5 minut), a user i SEO unfriendly. Na funkčnost to nemá vliv, ale mne spíše motivuje k tomu si aplikaci stáhnout lokálně, než ji stále hledat (navíc, když se mi na ni z titulní stránky vydavatelství nepodařilo najít odkaz).

Předpokládám, že většina uživatelů aplikace nebude barvoslepých, a tak by se hodilo barevně odlišit pole, která je nutné vyplnit, resp. pole, která ještě musím vyplnit, aby byla vygenerovaná citace smysluplná. V současné verzi jste na to upozorněni textem, např.: "Z údajů, které se běžně uvádějí, jsou-li k dispozici, dosud chybí: umístění citované části, hlavní autor citované části (příjmení), název celé publikace" Já jakožto příslušník té nebarvoslepé skupiny uživatelů bych uvítal přidat i podbarvení oněch chybějící položek.

Čistě JavaScriptové řešení má nevýhodu, že data z formuláře nejsou uložena někde na serveru. Občas bych si je rád uložil a pak jedním tlačítkem vyvolal zpět. Minimálně možnost uložit aktuální stav formuláře do cookie prohlížeče (ve Firefoxu už lze použít i global storage z připravovaného HTML5).

Ať tak či tak, jsem rád, že taková aplikace existuje. Obzvláště když vzpomínám, jak jsme to tenkrát do diplomek celé formátovali ručně a i po desáté kontrole nacházeli další a další chyby.

Mimochodem tvůrce aplikace Jiří Znamenáček je pokud vím jediný Čech, kterého najdete v onom dlouhém seznamu lidí, který se vám zobrazí, pokud v Mozille, Firefoxu nebo Seamonkey zadáte do adresního řádku about:credits.

Nakonec se vracím k původní prosbě. Pokud používáte nějaký generátor citací a myslíte si, že je dobrý, nechte tu prosím odkaz, ať mám s čím srovnávat.

BTW Generátor citací na Facebooku.

Nedávno jsem narazil na kampaň Why Firefox is Blocked, která v tomto duchu blokuje uživatele Firefoxu. Weby, které se do kampaně zapojí, místo zobrazení obsahu přesměrují uživatele Firefoxu na stránku kampaně.

Zajímavé je vysvětlení důvodů celé kampaně:

The Mozilla Foundation and its Commercial arm, the Mozilla Corporation, has allowed and endorsed Ad Block Plus, a plug-in that blocks advertisement on web sites and also prevents site owners from blocking people using it. Software that blocks all advertisement is an infringement of the rights of web site owners and developers...

If you are offended by the Mozilla Corporation's endorsement of dishonesty please contact the Mozilla Foundation and ask them to stop empowering internet theft.

Ačkoliv sama myšlenka bránit se proti neplatičům není zcela nesmyslná (byť je těžko realizovatelná), nevěřím, že se v této podobě prosadí, protože místo toho, aby postihovala skutečné neplatiče, zaměřuje se na všechny uživatele Firefoxu.

Předpokládám, že jen menší část z nich si reklamy skutečně blokuje (čísla k tomu nemám a zjevně je nemají ani organizátoři této kampaně), a tak ve výsledku kampaň spíše naštve řadu neprávem postižených uživatelů Firefoxu, než aby postihla tu správnou cílovku.

Bude kampaň masivní?

Tenhle problém si pravděpodobně řada provozovatelů uvědomí a ke kampani, která by je spíše poškodila, než něčemu pomohla, se nepřidá.

Každopádně kampaň by mohla rozšířit pověst Firefoxu, co by "zlého prohlížeče, který napomáhá krádežím". Díky Adwords a dalším jednoduchým systémům dnes na internetu inzeruje kdekdo a věřím, že nemálo z inzerentů o možnosti blokovat reklamy vůbec neví.

Jaké pak může být jejich zděšení, když si přečtou, že ten "zlý prohlížeč" je vlastně okrádá. Načež, když by si problému všimli novnáři. Dovedete si představit ty titulky? (Například takový Odborník z Wallstreetu odhaduje, že za poslední rok Firefox poškodil inzerenty nejméně o čtvrt miliónu dolarů)

Kdo za tím stojí?

O kampani se pomalu začíná všude psát. Podle všeho za ní stojí jistý Danny Carlton, který se nějaký čas obranou proti blokování reklamy zabývá.

Nabízí se i možnost, že za kampaní stojí někdo úplně jiný a jejím hlavním cílem je poškodit jméno Firefoxu (to, že se s tím sveze i osvěta boje proti blokování reklamy, je jen vedlejší produkt). Ale to je pouze spekulace.

Nepodařilo se mi najít kdy skutečně došlo ke spuštění kampaně. Na jejím webu žádné datum není a články, které odkazuje jsou relativně staré. Každopádně o kampani se začalo hovořit teprve před několika málo dny.

A co vy? Narazil jste již někdo na web zapojený do kampaně? Já zatím jen na jeden - JackLewis.net.

Note: There is a poll embedded within this post, please visit the site to participate in this post's poll.

Požádám tedy zoufalou volající paní o přeposlání e-mailu a jsem zvědav, co na mě čeká.

A podívejme se! Jedná se o e-mail s přílohou exkurze.odt.

Otevřu tedy dokument v OpenOffice.org, zkopíruji jeho obsah přímo do e-mailu a snažím se z touhy po osvětě (aby paní byla příště chytřejší) přiložit odkaz na nějakou stránku prezentující OpenOffice.org v češtině.

Protože žádnou takovou nenajdu (rozuměj takovou, která by byla pěkná a pro šedesátiletou paní srozumitelná), ze zoufalství vkládám alespoň http://www.openoffice.cz/popis, byť paní k ničemu nebude.

Za pět minut zvoní opět telefon: "Mockrát děkuji za otevření, víte že co jsem zjišťovala, tak stejný problém s tím e-mailem měli zřejmě pedagogové všech zdravotnických škol u nás? Ale vy jste ho vyřešil, děkujeme."

Note: There is a poll embedded within this post, please visit the site to participate in this post's poll.

Gnuplot je program pro jednoduché i složitější výpočty a tvorbu grafů. Mezi jeho zvláštnosti (pro někoho přednosti) je ovládání z příkazové řádky. Gnuplot proto nemusíme používat jen interaktivně, ale můžeme jej snadno volat z našich programů a skriptů pro rychlé generování 2D a 3D grafů.

Další výhodou Gnuplotu je dostupnost na pro mě nepředstavitelném množství operačních systémů. Kromě těch nejběžnějších, méně běžných a ještě méně běžných podporuje třeba i takovou Amigu.

Základní funkce Gnuplotu najdete v tutoriálu na Rootu. Mě se tento program před lety zalíbil natolik, že jsem se ho pro jeho didaktičnost pokusil nasadit v našich laboratořích z biochemie.

A teď smutná zpráva: Gnuplot před lety umřel.

Poslední verze vyšla někdy roku 2004 a pak bylo ticho po pěšině. Možná právě vzhledem ke své licenci nebyl program převzat jiným týmem. Ač má v názvu Gnu- a je zadarmo i se zdrojovými kódy, jeho historie sahá ještě do roku 1986 (tehdy ještě žádná GPL neexistovala), vydávání modifikovaných verzí je komplikovanější.

A pro změnu veselá zpráva: Gnuplot číslo 4 žije.

Po dlouhé odmlce před několika dny vyšlo oznámení o vydání nové stabilní verze 4.2. Nejedná se jen o nějaké oprášení, ale o regulérní novou verzi s novými funkcemi - ukázky výstupů nové verze. A již se pracuje na verzi 4.3.

Good job, boys!

Jediným nedostatkem, který shledávám, k dispozici nejsou ke stažení binárky, ale jen tarball se zdrojovými kódy. Oops! Takhle si návrat starého mistra úplně nepředstavuji. Snad to brzy hoši spraví, mě zatím nezbylo než si stáhnout vývojovou verzi.

Pokud byste někdo věděl, jakým zázrakem se dal vývojový tým zase dohromady, dejte vědět, docela mě to zajímá. Takové callbacky po třech letech se často nevidí (u českého vývojáře Petra Mikulíka jsem žádné čerstvé informace nenalezl).

Virtualizace je novinka již pár let stará. Prvně jsem se o ní dozvěděl před 7 lety z Linuxových novin. Mít v počítači rychlý virtuální počítač je šikovná věc ať už pro vývojáře (snadné testování programů v různých verzích a konfiguracích OS), webdesignéry (sada webových prohlížečů po ruce), windowso-linuxové schizofreniky (pryč s dualbootem, sem s virtualem) nebo kutily a experimentátory (raději si přece rozbiju virtual než vlastní systém).

Sám patřím mezi všechny zmiňované případy, a bylo načase se s virtualizací skamarádit. Nebudu předstírat, že vím, jak přesně funguje (rozuměj nemám šajn), chci psát o tom, co jsem zatím jako virtualizační začátečník vyzkoušel. A když mě někdo opraví nebo doplní, budu jen rád.

Za těch pár let ušla virtualizace nějakou cestu. Už tu není jen VMware, ale řada dalších řešení. Do hry se zapojil i Microsoft se svým Virtual Serverem a Virtual PC (o tom bude řeč) a loni uvolnil oba produkty zadarmo. Nejedná se zdaleka o jediné virtualizační programy zadarmo, najdeme i Open Source.

Jednotliví hráči používají pro své mašiny různé formáty, ale není úplně zle, specifikace jsou k nahlédnutí (VHD - MS formát virtuálního disku, VMDK - VMware formát; obě vyžadují registraci). Můžeme konvertovat VMDK na VHD a nazpátek (VMware umí importovat VHD přímo). A dokonce konvertovat realný počítač na virtuální. Pokud nám virtuální mašina zkolabuje a nejde nastartovat, můžeme si přimountovat virtuální disk a zachraňovat data (VHD mount). Nemluvě o možnosti tzv. undo disků (základní disk se nastaví read-only, změny necháte ukládat bokem a teprve, až si jste jisti, dáte změny uložit a disky zmergovat nebo naopak zapomenout).

VMware nabízí vybrané image ke stažení (najdete zde řadu nakonfigurovaných Linuxů, Unixů, ale třeba i 30-denní zkušební verze Windows Serveru). Podobně Microsoft začíná nabízet některé zkušební verze svých produktů ve formě předinstalovaných virtualů, např. připravované Visual Studio "Orcas".

Když jsem se rozhodoval, po jakém virtualizačním nástroji sáhnout, vybíral jsem mezi VMware a Virtual PC. Bohužel VMware nabízí zadarmo jen serverové řešení (pro mě zajímavá VMware Workstation je stále placená) a jelikož už mám doma vestavěný redmondský okenní systém, vyhrálo čerstvě vyšlé Virtual PC 2007.

I začal jsem úspěšně vytvářet Windowsí virtualy (naše školská instituce potěšila licencemi, které mi umožňují je mít legálně, jinak je to samozřejmě další kopie požadující další licenci). Ale o tom není tenhle článek. Ostatně, koho by překvapilo, že Microsoftí produkt podporuje produkty od Microsoftu, že? S trochou obav jsem začal zkoušet virtualy Linuxové.

Kolegové zkoušeli Linux už dříve na Virtual PC 2004 a s rozpačitými výsledky. Po ruce jsem měl CentOS 4.4, přidělil mu paměť 256MB, 15GB disk (virtuální disk zabírá jen skutečně obsazené místo, velikost disku ohraničuje jeho maximum) a začal instalovat. Během instalace šlo všechno v pořádku, bylo znát zpomalení, ale nikoliv zoufalé. A já se radoval. Po prvním naběhnutí systému radost opadla. Textový režim běžel v pořádku (rychlost mě potěšila, ale nezkoušel jsem zatím žádné kompilace, to se teprve uvidí, kdo je tu jak rychlý), nicméně grafický mód ukazoval cokoliv, jen ne očekávanou pěknou obrazovku.

Ó Google vševědoucí, vzývám tě poprvé, sešli radu poutníkovi nebohému. I radu mi seslal v podobě návodů, viz Creating a Linux/Windows cross-platform desktop with Virtual PC nebo Create an entire test lab on one system using Virtual PC nebo Chyba zobrazení při běhu Linuxu ve Virtual PC. Virtuální grafická karta, kterou Virtual PC obsahuje, nepodporuje zobrazovací mód s 24-bit hloubkou, nicméně instalátor (nejen mě, ale podle velkého Googla prakticky všem smrtelníkům instalujícím Linux do Virtual PC) nastavil shodou okolností právě tuto hloubku jako výchozí. Editace /etc/X11/xorg.conf a nastavení defaultDepth na 16 problém vyřeší a grafika jede. Pokud máte malé rozlišení, nastavte si monitor v konfiguraci X-kek na Generic LCD display s požadovaným rozlišením dle libosti.

V grafickém módu bylo již zpomalení znát, ale systém byl stále použitelný (celý den bych s ním asi pracovat nemohl, ale na testování a základní operace mě postačí). Kdo chce, může si přiinstalovat Virtual Machine Additions for Linux (jsou sice pro Virt. Server, ale běhají i pro Virt. PC), které umožní např. aby kurzor myši mohl plynule přebíhat mezi vnitřním a vnějším systémem (a nebylo třeba přepínání pravým Altem), synchronizaci času mezi systémy, možnost vnějšího systému virtuální Linux regulérně ukončit apod. Vyzkoušel jsem pouze na zmiňovaném CentOS (oficiální podpora je pro RedHat a SuSe).

Po tomto úspěchu jsem začal stahovat další distribuce. Konečně můžu mít vedle sebe Debian, Suse, Fedoru, porovnat si jejich výhody a netrápit se s dělením disků nebo přemýšlet, proč mi nejde po jejich instalaci nabootovat do Windows. Seznam systémů, které se lidem ve Virtual PC podařilo zprovoznit, je docela rozsáhlý. A protože instalace je věc zdlouhavá a Virtual PC může bootovat i z virtuálního CD, zkoušel jsem napřed live distribuce (viz též na Linuxsoftu).

Moc jsem toho ale nevyzkoušel. Většinou jsem totiž skončil na známém problému. Grafika detekována, nepodporovaná barevná hloubka 24 bitů zvolena, obraz nečitelný. Pátral jsem, pátral, jak při bootu barevnou hloubku X-kek nastavit lze, ale nedařilo se. Ani vygooglovaný xdepth=16 mi nepomohl. Takze s Danixem a Mandrivou One jsem se do grafiky nedostal (rady uvítám).

Nakonec jsem spustil jen Suse Live, které naběhlo v 800x600x16, ale bez funkční sítě. Dále Slax a Damn small linux, oba naběhli v 1024x768 (Slax v 32-bit, Dsl v16-bit hloubce), oba plně funkční. Jen připomínám, že problém se týká pouze Live distribucí. Pokud bych je skutečně instaloval a xorg.conf si sám upravil, vše by mělo být v pořádku.

Trochu rozmrzelý jsem pátral po problému dál (když to trápí každého, musí to být známý problém a nějaké řešení na obzoru) a na blogu člena Virtual PC týmu jsem zjistil, že v Microsoftu už od roku 2005 o zmíněném problému vědí. Nejsem si jist, na čí straně je chyba, nechť posoudí odborníci po přečtení onoho blogu, zda na straně X serveru, který mylně předpokládá podporu 24-bit, nebo na straně Virtual PC, které emuluje virtuální grafickou kartu S3 Trio 64 bez 24-bit módu, byť originální (fyzická) karta tento mód obsahuje. Je to pěkně zmatené, jeden by si skoro chvíli myslel, že to ani není náhoda, ale těžko soudit.

A co na závěr? Doporučit Virtual PC nebo nedoporučit Virtual PC? Při troše snahy pod Virtual PC Linux určitě provozovat lze, ale pokud se vám primárně jedná o linuxové virtualy (a nikoliv o mix windosích a linuxových virtualů jako mě), stálo by za to zvážit i VMware server řešení (neporovnával jsem, soudím z doslechu, že i výkonově by měl být pro Linux o něco lepší). Na poli virtualizace zuří těžký boj o první místo, které je v této chvíli neobsazené. I proto velcí hráči v poslední době uvolňují své produkty zdarma. Dokud bude konkurenční boj pokračovat, možná se dočkáme i dalších příjemných překvapení.